Že prý se stavba vždycky prodraží. Pokud nemáte zpracovaný stavební rozpočet, tak určitě. Protože je pak snadné „vykouzlit“ nějaké ty nepředpokládané vícepráce.
Tohle je dobré, abyste věděli hned od začátku: stavební rozpočtáři pracují nezávisle na dodavatelích staveb. Takže stojíme na straně vaší peněženky.
Dohlížíme taky na volbu vhodné technologie provedení stavby. Třeba jestli budeme kopat rypadlem nebo ručně, pokud se na stavbu nedostane bagr – což asi cítíte, že budou odlišné částky.
A v neposlední řadě kontrolujeme chyby v projektové dokumentaci. Nedávno jsme třeba objevili, že v pohledech byla okna hliníková, v technické zprávě plastová a na výkrese dřevěná. Právě my jako stavební rozpočtáři jsme ti, kdo mají podobný chaos odhalit a dát do rozpočtu tu jedinou správnou variantu.
Samotní klienti nám potvrzují, že stavební rozpočet patří – spolu s projektovou dokumentací – k nejdůležitějším realizačním dokumentům stavebních projektů.
Proč potřebujete přehledný stavební rozpočet?
Nemá to jen jeden důvod. Ale hned několik. Předně už v projekční fázi získáte představu o celkových nákladech – tedy ještě před zahájením stavby.
Budete taky dopředu vědět, jaký objem prací se bude realizovat a za kolik. To vám vyčíslíme pomocí tzv. jednotkových cen (např. cena za m2, m3, ks). Když se pak objeví vícepráce (např. se přidá kus příčky), budete znát její přesnou cenu a nikdo vás „nenatáhne“.
Jako příloha ke smlouvě o dílo pak stavební rozpočet jasně definuje, co bude dodáno, v jaké kvalitě a za kolik. Zjednodušeně si to představte jako takový nákupní seznam:
- 22 m2 zdiva,
- 16 m3 řeziva,
- 24 m2 polystyrenu,
- plus práce.
Při přípravě stavebního rozpočtu tvoříme jakési digitální dvojče stavby, kde v každé položce je jasně specifikovaný její obsah: množství a typ materiálu či objem práce. Nikdo pak nemůže rozporovat, jestli se něco mělo nebo nemělo udělat. Pokud na to máte v rozpočtu položku, rozklíčujete ji do posledního hřebíčku.
Proč potřebujete slepý rozpočet
Říká se mu občas taky výkaz výměr. A použijete ho při zadávacím řízení – aby všichni účastníci soutěže měli shodné podklady a vy jste mohli jednotlivé nabídky snadno porovnat.
A aby se vám nestalo, že obdržíte třeba tři různé nabídky na opravu střechy, ale každá bude v jiném formátu a ještě s naprosto odlišným rozsahem řešení – jedna firma nacení výměnu krytiny, druhá i výměnu krovu a třetí k tomu ještě přidá jiný druh krytiny. A vy v tom jako laik hledejte, co chybí, co přebývá a nějak to porovnejte. Nemožné. Jenže to se běžně děje.
Stavební rozpočet patří do stavebnictví od nepaměti. Pořádek do rozpočtování ale vnesl v 60. letech Ústav pro racionalizaci ve stavebnictví, který v obměněné podobě funguje dodnes. Díky němu vznikla cenová soustava – ustálený a všem zapojeným stranám srozumitelný soubor kódů, popisů, jednotkových cen a dalších informací.